KIS Jihomoravský kraj

Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Jihomoravského kraje - KIS JMK vznikl za podpory

Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Jihomoravského kraje - KIS JMK vznikl za podpory

Více zeleně znamená lepší klima

Více zeleně znamená lepší klima

21. 03. 2019

Článek vyšel při příležitosti Světového dne vody, který připadá na 22. 3.2019.

Co znamená sucho pro naši krajinu? Jak jí pomoci, aby udržela vodu a z luk a polí se nestaly vyprahlé stepi? Na záchraně místního ekosystému pracují místní akční skupiny společně se svými partnery. Zmírnit dopady sucha mají zejména správné postupy ve výsadbě a péči o zeleň.

Podle Zprávy o ekologické obnově ministerstva životního prostředí od začátku 50. let do 90. let 20. století zmizelo z české krajiny 35 tisíc hektarů hájků, remízků a mezí, došlo k odstranění 30 tisíc kilometrů liniové zeleně a zaniklo 25 tisíc kilometrů vodních toků. Podle expertů se od 50. let mění i klima, které je teplejší a sušší. Tento trend se bude dále prohlubovat. S přetrvávajícím suchem bojují i místní akční skupiny.

„Naše místní akční skupiny si uvědomují, jak negativně sucho ovlivňuje rozvoj zemědělství, průmyslu, turismu a tím i samotný život na venkově. Proto dělají konkrétní kroky, aby zmírnily dopady na venkovskou krajinu. Například naše krajská síť na jižní Moravě rozjela v programu Milion stromů pro krajinu systémovou výsadbu stromů po celém území, aby pomohla udržet vodu v krajině. V celém Česku nabízejí navíc místní akční skupiny 600 milionů korun z evropských fondů pro žadatele na projekty sídelní a krajinné zeleně,” říká předseda Národní sítě Místních akčních skupin Jiří Krist.


Krajina dnes mnohdy vysychá
Chybí meze, aleje a krajinotvorné sady, které zamezují větrné a vodní erozi a krajina se začíná podobat stepi. Za posledních 50 let se také počet zejména ovocných stromů v zemědělské krajině stále snižuje.

„Stromy jsou základní ekosystémová jednotka. Stabilizují půdu, zadržují vodu, kterou ochlazují okolí, a díky tomu vzniká mlha a rosa. Bez stromů se krajina stává stepí a v extrémních případech horkou pouští, jak to známe i z některých měst. Naše krajina potřebuje více odolné stromové zeleně, aby dokázala čelit klimatickým výkyvům,“ popisuje nenahraditelnou roli stromů v krajině Vít Hrdoušek z Místní akční skupiny Strážnicko, který se tématem suché krajiny dlouhodobě zabývá.


Pracovat komunitně se vyplatí
Podle starosty obce Terezín na jižní Moravě se jedná o proces, do kterého se musí zapojit celá komunita. Podle něj hlavní roli mají uživatelé zemědělské půdy, kteří by měli zohledňovat suché roky při svém způsobu hospodaření. A zároveň popisuje aktivity své obce:

„U nás realizujeme výsadby v intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině na okrajích obce. Cílem je vysázení stromů a keřů ve skladbě vhodné pro zdejší region a suché podnebí. Chceme zde mimo jiné vytvořit malý krajinotvorný sad Přátelství.“


Proměny české krajiny v horizontu dalších 50 let
Pokud budou suché roky pokračovat, tak se podle Hrdouška přiblížíme stepnímu klimatu. To znamená, že u nás budou hodně teplá a suchá léta s přívalovými srážkami, jaro a podzim budou kratší a zima bude spíše suchá, větrná a studená s občasnými přívaly deště a sněhu. V potocích a řekách bude voda jen sezónně a bude jí stále méně. Výsledkem budou vyschlé potoky, což se projeví i trvalým nedostatkem vody ve studnách.

„Dojde k velkým změnám v lesnictví, zemědělství, vodohospodářství i v dalších oborech, čímž se změní i vnímání společnosti. Naučíme se více vážit si vody, půdy, stromů a chápat funkci přírodních cyklů, jak to uměli dříve sedláci,“ popisuje Hrdoušek.


Každý jednotlivec se může zapojit
Podle Hrdouška je řešení velice prosté. Důležité je, aby lidé uměli s vodou hospodařit. Naučit se ji recyklovat a využívat pro pěstování rostlin, nejlépe pak stromů ve svém okolí. „Zapojit se může každý a všude, i ve své práci. Podstatné je myslet na to, abychom vodu zadrželi ze střech, propustnými dlažbami na veřejných i soukromých místech. Důležité je, aby voda prosákla ke kořenům blízkých stromů na návsích i u cest. Ty se pak odvděčí třeba příjemným chladivým stínem,” uzavírá.

Pro rozvoj krajinné zeleně spustila Krajská síť místních akčních skupin Jihomoravského a Jihočeského kraje ve spolupráci s krajskými úřady a vládou Dolního Rakouska přeshraniční projekt spolupráce Klimagreen - Klimatická zeleň. Místní akční skupiny se soustředí na výsadbu ovocných stromů, které za poslední léta z české krajiny mizí.

V krajině sází hlavně odolnější odrůdy hrušní, třešní či jabloní nebo méně známé, suchu odolné, domestikované ovocné druhy jako moruše, oskeruše či dříny. V projektu se za účasti místní komunity osazují obecní cesty, bývalé meze i školní a obecní sady více jak pěti tisíci stromy a keři, které mohou pomoci udržet mírnější mikroklima a vodu ve venkovské krajině.

Klára Malá
tiskový servis NS MAS                                                            
www.mistniakcniskupiny.cz
                                                                                                                                    http://nsmascr.cz/