Informační centrum Ústeckého kraje

Informační centrum Ústeckého kraje

Informační centrum Ústeckého kraje

Hraboši a pan náměstek na čtyři

Úřad Agrární komory: Hraboši a pan náměstek na čtyři 22. 11. 2019


20.11.2019 - Tento týden v pondělí 18. listopadu se konalo jednání tripartity, kde se kromě zvýšení minimální mzdy projednávalo snad ještě výbušnější téma letošního roku, a tím je přemnožení hraboše polního. Ten zemědělcům v tomto roce způsobil doposud miliardové škody, kterým navíc z větší části nešlo dost dobře předejít, protože využití běžných postupů ochrany rostlin nebylo v tomto případě vzhledem k postoji Ministerstva životního prostředí (MŽP) možné. O tomto jsme psali také v našem měsíčníku Agrobase, který, jak se zdá nabývá na popularitě, a který ve volném čase studují také náměstci rezortu MŽP. Jeden z našich čtenářů, jehož jméno nechť zůstane utajeno, neboť argumenty ad hominem považujeme za poněkud nehodné dospělé konverzace a už vůbec ne vysokých státních úředníků (nicméně pro zvídavé daňové poplatníky a bystré luštitele křížovek se jeho jméno shoduje s „božským pokrmem na 4“) působí dokonce jako náměstek. Pan náměstek se do Agrobase začetl s takovým zaujetím, že se ujal role korektora a napsal o tom dokonce článek, který publikoval web Ekolist.

Kde se to v něm vzalo? Možná, že přemýšlí o další profesionální dráze. Kdo ví. Evidentně není na současné pozici dostatečně využit jeho potenciál. Perspektivní zaměstnance je třeba prověřit, proto jsme si pro zajímavost přečetli několik mediálních výstupů pana náměstka na Twitteru a třeba takové „jednou z hodnost demokratického systému“ určitě také stojí za zmínku. Že by pan náměstek myslel „hodnot“? Možná je to stejně jako s abiotickými faktory a tvory, na kterých si jako správný korektor tak smlsnul. Zkrátka chybička (v tomto případě neodhalený odklon od pravidelné větné stavby) se může vloudit, nicméně jak praví parafráze starého přísloví: „Kdo jsi bez překlepů, první hoď klávesnicí.“

Na Twitteru pana náměstka mimo zmíněného článku, ve kterém se hned v nadpisu uchyluje k poněkud infantilnímu a pejorativnímu slovu „blábol“, však najdeme kromě výpadů směrem k Ministerstvu zemědělství, AK ČR a zemědělcům vůbec, kteří by podle měj měli chodit na všechny akce, kterých se účastní i on, také několik argumentačních lapsů (což je něco jako blábol, pokud by pan náměstek potřeboval slovník). Jeden za všechny se týká právě „hraboší kalamity“, citace: „Sklizeň obilí a brambor bude lepší než loni - no vida! Jenom pak nerozumím prohlášením šéfů Agrární Komory, ZSČR, MZe a Zemědělského výboru, kteří hovoří o miliardových škodách způsobených hrabošem polním.“

Pan náměstek evidentně skvěle chápe co je to statistika a jak přesně funguje zemědělské hospodaření. Toto vyjádření má asi stejnou vypovídající hodnotu jako tweety amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že klimatická změna neexistuje, protože zrovna padá sníh. Data je zkrátka nutné umět interpretovat a správně „číst“. Bohužel právě výše zmíněné biotické a abiotické faktory ovlivňují zemědělské hospodaření do takové míry, že dva roky za sebou nelze srovnávat s velkou vypovídací hodnotou, a proto se mnohem častěji statistici v zemědělství přiklánějí k víceletým (dlouhodobým průměrům), navíc se hraboší kalamita projevuje lokálně, respektive regionálně, což celková statistika nedokáže dost dobře zachytit. Škody se projevují nejvíce u samotných zemědělců, tedy těch, kteří měli tu smůlu a s hrabošem se museli potýkat. Miliardové škody, o kterých jsme hovořili, navíc vyplývají z velké části také likvidací na podzim založených ozimů, kdežto statistika zmíněná panem náměstkem se týká marketingového roku 2018/2019. To všechno je nicméně těžké vysvětlovat někomu, kdo mimo jiné nechápe rozdíl mezi plošnou (míněno cílenou povrchovou aplikací) a preventivní aplikací i na nezasažené porosty a dokonce mimo zemědělskou půdu. Takto rostlinolékařství skutečně nefunguje.

A jak to tedy s tou aplikací je? V první řadě je třeba říci, že Agrární komora rozhodně nepožadovala plošné rozhazování jedu po celé republice. Ano, hovořilo se o likvidaci mimo zemědělské pozemky ve spolupráci s místní samosprávou, případně ŘSD, ale myšlena tím byla lokálně aplikace v refugiích tak, aby se podařilo populaci hraboše omezit a nebylo nutné na zemědělských pozemcích aplikovat vícekrát (jen pro představu ošetření 50 ha vyžaduje celodenní práci přibližně 50 pracovníků), přičemž přirozenou snahou zemědělce je i vzhledem k finanční a personální náročnosti aplikace počet těchto aplikací omezit.

Bohužel podobně nepřesnými nebo snad záměrně zavádějícími informacemi rezort MŽP vyvolal společenskou hysterii, kterou postavili zemědělce do role veřejného nepřítele číslo jedna s cílem získat si vlastní „politické body“, v čemž zdatně pokračuje i komentář pana náměstka.

Jaký je rozdíl mezi cílenou povrchovou a „plošnou celorepublikovou aplikací“, kterou si vysnili kdesi na MŽP, jsme vysvětlovali již několikrát, nicméně evidentně to mnozí nemohou nebo nechtějí pochopit. Cílená povrchová aplikace jako součást integrované ochrany rostlin funguje následovně: jedná se o cílený přesný -strojový (v množství cca 6 granulí na metr čtvereční) rozhoz granulí do zapojeného porostu a to ještě pouze v místech, kde byla na základě monitoringu zjištěn kalamitní výskyt hraboše a to až v okamžiku, kdy byly vyčerpány všechny jiné způsoby ochrany rostlin, tedy ty nechemické jako je hluboká orba, podrývání nebo využití přirozených antagonistů. Integrovaná ochrana rostlin tyto jednotlivé principy využívá ve vzájemné synergii, nikoli s vyloučení některých postupů, tudíž není možné rostliny před škůdci chránit jen chemicky, stejně jako nelze jenom nechemicky (i ekologické zemědělství využívá ochranné látky pro tento způsob hospodaření certifikované). Oproti tomu aplikace do nor je nejen v mnoha případech fakticky neproveditelná (více jak sto tisíc nor na hektar), ale také prokazatelně méně účinná, a proto je jí nutné opakovat, což vzhledem k tomu, že je třeba mimo jiné na mnoha místech žádat o její povolení velkou administrativní překážkou.

Pan náměstek ve zmíněném článku Agrární komoře vyčítá, že obviňuje rezort životního prostředí z toho, že „si vzalo zemědělce jako rukojmí a mediálními tlaky znemožnilo jakoukoli obranu před škůdcem“. Ano, za tímto prohlášením si stojíme a kromě výše zmíněného překrucování našich prohlášení to dokazuje to mimo jiné skutečnost, že první (často zamítavá) rozhodnutí orgánů ochrany přírody a krajiny v případech povolení aplikace byla vystavena po více než dvou měsících od podání žádosti. Na drtivou většinu rozhodnutí dodnes zemědělci čekají. Tomu říkáme rychlost a efektivita. Možná by měli zástupci rezortu MŽP méně tweetovat a číst webové magazíny a více dělat „svoji práci“. Zdá se Vám to jako laciný výpad? Z toho, že AK ČR, MZE a zemědělci vůbec svoji práci nedělají tak, jak mají, a že jsou „neprofesionální“ je pan náměstek na svém Twitteru obviňuje s velkou oblibou. Evergreenem pro něj je argument, že zemědělci kalamitu s hraboši zaspali, a že se probudili až v srpnu, kdy už bylo pozdě. To v žádném případě není pravda, první signály o velmi závažném problému s hraboši přicházely už od května, což je vzhledem k podmínkám v dubnu (velké sucho, které hrabošům vyhovuje) pochopitelné.

Z textu, který byl zveřejněn na webu „Ekolist“, dále vyplývá, že pan náměstek rád hovoří o penězích. Nezapomněl totiž ve svém poněkud neoriginálním a laciném výpadu připomenout, že zemědělci ročně pobírají „desítky miliard korun“, které jim stát „rozdá“. Správný výraz je nicméně „proplatí“. Zemědělci totiž musejí k tomu, aby byli prostřednictvím dotačních podpor motivováni právě i k lepší ochraně životního prostředí plnit řadu podmínek a opatření, mezi které například patří zákaz zimní orby na pozemcích s vyšší sklonitostí nebo pěstování meziplodin. To se potom hraboši „nechemicky“ nelikvidují úplně nejsnáze. Stejné by to bylo i v případě „peněz za hraboše“, o kterých se mluvilo na zmiňované tripartitě. Zemědělci by za zvažovaných 1,5 miliardy museli mimo jiné vybudovat přirozená útočiště pro dravce a dále tak ozdravit krajinu, která by si dokázala do větší míry poradit s kalamitou sama. Na druhou stranu přesvědčení, že peníze se rozdávají zadarmo minimálně ze strany rezortu MŽP chápeme. Přeci jen i ten „nebeský pokrm na čtyři“ padal z nebe ad libitum a zdarma. Ještě, že ve starém zákoně neexistovalo Ministerstvo životního prostředí, možná by povrchovou aplikaci many ani nepovolilo a vyvolený národ by se nedostal ani na Sinaj.

Úřad Agrární komory