Pěstební a ekonomické aspekty jemnějších postupů hospodaření se světlomilnou dřevinou v nižších až středních polohách.

Zvyšování či alespoň udržení rentability hospodaření je jednou z priorit každého vlastníka lesa, přičemž možnou cestou je i přechod na clonné a nepasečné formy hospodaření. Vedle přímých ekonomických dopadů představuje zavádění přírodě bližších postupů hospodaření v borových porostech významné adaptační opatření na nejistoty budoucího klimatu.

Přestože je borovice lesní považována za dřevinu, která je klimatickým extrémům relativně dobře přizpůsobena, může její clonná obnova vedle přímých ekonomických dopadů představovat i významné adaptační opatření na negativní dopady klimatické změny. Z modelové komparace ročního hrubého zisku lesní výroby holosečného a podrostního hospodaření vychází rozdíl v rozmezí ca. 1100 Kč/ha/rok (bonita 8) až 1450 Kč/ha/rok (bonita 2) ve prospěch hospodaření podrostního. To má však vzhledem k biologickým a pěstebním nárokům borovice svá specifika. Pod částečnou clonou mateřského porostu jsou většinou příznivější teplotní a vláhové podmínky (ve srovnání s holinou či naopak plně zapojeným porostem) a příznivější průběh vzcházení a přežívání semenáčků borovice lesní. S vyšší mírou zastínění však dosti rychle klesá poměr délky kořenového systému k nadzemní části semenáčků, což je nutné zohlednit jak při samotných obnovních těžbách, tak i tvorbě strukturně bohatých porostů. Z dosavadních šetření maloplošných obnovních postupů borových porostů v ČR vyplývá, že se počty jedinců přirozené obnovy borovice lesní pohybují v průměru v širokém rozpětí 5 000 až 20 000 jedinců na 1 ha. Pro zvážení, zda jsou tyto hodnoty v konkrétním případě dostatečné či nedostatečné, je potřeba zohlednit následující dvě okolnosti. První je průměrná výšková vyspělost obnovy, přičemž hustoty blížící se horní hranici jsou charakteristické pro obnovu do 0,5 m výšky, 5 000 jedinců obnovy je pak žádoucí dosahovat při průměrné výšce okolo 3,0 m. Při uplatnění zejména maloplošných postupů je nutné dále počítat s tím, že bude potřeba výrazně modifikovat i současné obecně platné modely výchovy pro borové porosty. V případě maloplošné clonné obnovy dochází typicky k vytváření malých skupinek jedinců, kdy nejvyšší jedinci uvnitř skupinky mají zpravidla nejvyšší kvalitu a na ně je potřeba soustředit pěstební péči.
 

Klíčová slova: clonná seč, ekonomická efektivita, adaptace, biologická automatizace

Související odkazy:

Ekologicky orientované pěstování borových porostů v podmínkách nižších až středních ploch

Pěstební a ekonomické aspekty clonné obnovy borovice lesní

Autor článku a fotografie: doc. Ing. Lukáš Bílek, Ph.D.