Tvorba porostních směsí – nezbytný nástroj adaptace na změnu klimatu

stromy keře

Smíšené lesy hrají klíčovou roli z hlediska stability, produkce a přizpůsobení se změně klimatu. Smíšené lesy jednak dosahují vyšší produkci dřeva a sekvestraci uhlíku oproti labilním monokulturám. S rostoucí druhovou diverzitou se také výrazně zvyšuje odolnost vůči dlouhodobému suchu, klimatických extrémům či škůdcům.

Vytváření smíšených porostů cílových dřevin je mimořádně složitým úkolem. Při vší náročnosti tohoto úkolu je to však úkol reálný a v době probíhající klimatické změny nezbytný. V současnosti plocha smíšených porostů v ČR zaujímá okolo 30 %, přičemž jejich podíl by měl původně dosahovat až 80 %. 
Při tvorbě smíšených porostů – budoucnosti našich lesů – se vychází z cílové druhové skladby diferencovaně dle souborů lesních typů s akcentem na přirozenou druhovou skladbu. Tyto dřeviny a jejich porostní směsi odpovídají místním podmínkám prostředí a mají proto předpoklady pro žádoucí ekologickou a genetickou stabilitu. Ve smíšených porostech ve srovnání s monokulturami dochází k efektivnějšímu využívání zdrojů podzemní vody a poměru a koloběhu živin v půdě. Vysoký potenciál má též využití vhodných a odolných introdukovaných dřevin. 
Volbu dřevin ve skladbě lesních porostů tedy ovlivňují:
•    Ekologické požadavky – porostní skladba odpovídající daným růstovým podmínkám a zajišťující trvalost i bezpečnost produkce, statickou i ekologickou stabilitu lesních ekosystémů.
•    Ekonomické požadavky – maximálně dosažitelná kvantita a kvalita produkce a trvalé plnění i ostatních funkčních požadavků kladené na les ze společenského hlediska, při zachování nezbytné ekonomické rentability. 
Stanovišti odpovídající smíšené porosty tak přispívají k udržení zdravotního stavu lesa, k zachování přirozených růstových podmínek, k udržení jejich produkční schopnosti a ke zvýšení stability porostů. Při volbě obnovních cílů v podmínkách globálních klimatických změn je třeba dodržovat zásadu 3 hlavních dřevin (30:30:30) a minimálně jedné vtroušené či přimíšené. Vhodná tvorba porostní směsi a poměr dřevin (rozhodující není počet druhů) jednak výrazně zvyšuje produkční potenciál (v závislosti na stanovišti až o 40 %), ale tyto smíšené porosty také lépe odolávají klimatickým extrémům, dlouhodobému suchu, znečištění ovzduší a škůdcům ve srovnání s monokulturami.

Tvorba smíšených porostů má v současnosti v ČR velký význam zejména při obnově kalamitních kůrovcových holin. Pro volbu konkrétních obnovních postupů je přitom rozhodující velikost kalamitní holiny a konkrétní stanovištní a porostní poměry diferencované podle souborů lesních typů. Ve všech kategoriích lesů je přitom důležitý rámcově odpovídající podíl jehličnanů a listnáčů a minimálně 20% podíl melioračních a zpevňujících dřevin, pokud to stanovištní poměry umožňují.


Klíčová slova: Smíšené porosty, přimíšené a vtroušené dřeviny, diverzita, klimatická změna


Související odkazy: 

VACEK Z., PROKŮPKOVÁ A., VACEK S., BULUŠEK D., ŠIMŮNEK V., HÁJEK V., KRÁLÍČEK I. (2021): Effect of Norway spruce and European beech mixing in relation to climate change: Structural and growth perspectives of mountain forests in Central Evrope. Forest Ecology and Management, 488: 119019.

VACEK, Z., VACEK, S. (2022): Smíšené lesy – budoucnost českého lesnictví. In: Cílek, V., Polívka, M., Vacek, Z. (eds.), Český a moravský les. Jeho počátky, současný stav a výhled do budoucnosti. Praha, Nakladatelství Dokořán, s. 179–188.


Autoři článku: Ing. Zdeněk Vacek, Ph.D., prof. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc.


Autor fotografie: Ivo Králíček