V České republice funguje více než 150 semínkových knihoven. Jednu z nich již šestým rokem najdete v Knihovně Antonína Švehly.
Semínkovny jsou nejčastěji propojené s knihovnami, komunitními centry nebo školami, což zvyšuje jejich přístupnost veřejnosti.
Semenaření hraje klíčovou roli nejen v zachování přístupu k osivu, ale také v ochraně biodiverzity a v adaptaci na změnu klimatu. Prostřednictvím semenaření lze zachovat tradiční odrůdy, jejichž vlastnosti jsou prověřené generacemi.
Semínková knihovna funguje jako místo, kde si lidé mohou vzájemně pro vlastní potřebu vyměňovat semínka rostlin. Princip spočívá v tom, že lidé, kteří mají přebytek semínek ze svých zahrad nebo pěstování, je mohou darovat nebo sdílet. Na oplátku si mohou odnést semínka jiných rostlin, která je zajímají. 
Důležitou součástí tohoto systému je také vzdělávání – šíření znalostí o semenaření, udržitelnosti a biodiverzitě. Kromě toho přispívají semínkovny k ochraně tradičních a místních odrůd, které mohou být odolnější vůči klimatickým změnám a podporují zachování genetické rozmanitosti.
Nejen o významu semenaření a spolupráci s veřejností na příkladu semínkových knihoven hovořily Klára Hrdá (zakladatelka iniciativy Semínkovna) a Lenka Langová (ÚZEI) v pořadu ArtCafé na stanici Český rozhlas Vltava. 

Text vznikl na základě příspěvku Terezy Liškové a Anny Mašátové, autorek pořadu ArtCafé.